Objevte novou místní výstavu v Altona Museum!

Objevte novou místní výstavu v Altona Museum!

12. listopadu se v muzeu Altona konala vzrušující výstava s názvem „Co tady znamená domov?“ otevřena, která bude k vidění do 16. března 2026. Pořad je věnován otázce, co znamená domov v kontextu historie a kultury. Muzeum Altona, které založil Otto Lehmann v roce 1901, se považuje za místní historické muzeum a veřejné vzdělávací centrum, které zprostředkovává severoněmecké kulturní dějiny. Její zakladatel sbíral keramiku, tradiční kroje a statky, což vedlo k rozmanité sbírce, která zahrnuje i historické modely statků. Výstava kriticky zkoumá počátky historie sbírky a představuje předměty z oblasti bydlení, odívání a vaření, které odrážejí chápání vlasti na počátku 20. století. Zároveň jsou tyto historické exponáty uváděny do dialogu se současnou fotografií a designem. Jak uvádí [hamburg.de](https://www.hamburg.de/kultur/ výstava/was-heisst-hier-heimat-1117184), domov dnes nelze interpretovat rozmanitěji než na této výstavě.

Výstava se také zabývá mocí, sounáležitostí a komunitou. V rámci toho dokonce vznikla „domácí knihovna“, která má návštěvníkům umožnit zapojit se do literárních besed s pojmy jako domov, domov, adoptovaný domov a bezdomovectví. Každý může podat návrhy na rozšíření knihovny s cílem aktivně utvářet diskurz. Zvláštností je bývalý psací stůl Otty Lehmanna, který si můžete prohlédnout ve druhém patře. Archivní materiály také vrhají kritické světlo na Lehmannovo chápání muzeí a jeho roli v nacistické kulturní politice, zatímco jsou prezentovány historické modely statků.

Pohled na industrializaci

Zejména na počátku 20. století nelze konfrontaci s vlastí oddělit od sociálních a ekonomických otřesů, které společnost zažívala. Od 30. let 19. století probíhala v Německu rozsáhlá výstavba železnic, která propojila roztříštěnou ekonomiku a vytvořila průmyslový cyklus, který se sám posiluje. Podle planet-wissen.de hrálo Porúří ústřední roli, protože mělo významného výrobce oceli, společnost Krupp. Poptávka po spotřebním zboží dramaticky vzrostla v 50. letech 19. století, což podtrhovalo ekonomický rozmach té doby.

Industrializace přinesla pokrok i výzvy. Na jedné straně města jako Berlín začala explozivně růst, zatímco mnoho lidí se přestěhovalo do průmyslu. Na druhou stranu mnoho lidí trpělo tvrdými pracovními podmínkami v továrnách a nedostatkem bydlení. Tlak na sociální infrastrukturu se neustále zvyšoval. Podle údajů [bpb.de](https://www.bpb.de/themen/zeit-kulturgeschichte/revolution-1848-1849/517430/die-wirtschaft-mitte-des-19- Jahrhunderts/) bylo obyvatelstvo těžce zasaženo hospodářskými krizemi na počátku 9. století4, což byla také revoluce.1 revoluční pohyby úzce souvisely s ekonomickými okolnostmi, jako je neúroda a rostoucí ceny potravin. Politické napětí se zvýšilo a v klidu zůstaly pouze země s méně závažnými krizemi.

Domov tváří v tvář změnám

Dnešní pojetí vlasti tedy nelze nahlížet izolovaně, ale je silně ovlivněno vývojem v minulosti. Veřejný diskurz je nadále charakterizován debatou o terminologii. Témata moci a společenství, která jsou na výstavě zkoumána, hrají významnou roli i v současné společnosti. Sociálněpolitická opatření kancléře Bismarcka, jako bylo zavedení sociálního pojištění v 80. letech 19. století, vytvořila rámec, který i nadále ovlivňuje chápání sociálního zabezpečení a komunity dnes. Hospodářské dějiny jsou tedy přímou součástí myšlenky vlasti, která prochází různými sociálními fázemi.

V tomto smyslu je výstava v muzeu Altona působivým příkladem propojení kulturních a společenských konceptů. Žádá nás, abychom se zamysleli nejen nad minulostí, ale také nad tím, jakou roli hraje domov v dnešní složité společnosti. To je rozhodně klíč k pochopení minulosti a současnosti, který ukazuje i do budoucnosti.