Více než dvě třetiny Němců se vyhýbají zprávám ze strachu z negativity!

Více než dvě třetiny Němců se vyhýbají zprávám ze strachu z negativity!

V době, kdy se rozsah dostupných zpráv zdá téměř nezvládnutelný, aktuální studie ukazuje, že stále více Němců se zprávám aktivně vyhýbá. Podle toho Zpráva Reuters Institute Digital News 2025 71 % uživatelů internetu uvedlo, že se konkrétně vyhýbají zprávám. Jde o nárůst z 69 % v roce 2024. Hlavním důvodem tohoto vývoje je negativní dopad na sentiment, který potvrzuje 48 % lidí, kteří se vyhýbají zprávám.

Studie také ukazuje, že jsou postiženi zejména mladší lidé (18–24 let) a starší uživatelé (55 let a starší). 43 % mladších lidí se cítí vyčerpáno záplavou informací, zatímco 49 % starších říká, že jsou příliš často informováni o válkách a konfliktech. Navzdory tomuto vyhýbání se obecný zájem o zprávy zůstává stabilní; 55 % dospělých v Německu má stále velký zájem o novinky.

Důvěra a preference ve zpravodajském prostředí

Podle studie zůstává důvěra ve zprávy v Německu vysoká: 45 % dospělých důvěřuje většině zpráv. Obzvláštní oblibě se těší veřejnoprávní média a také místní a regionální noviny. Více než 50 % respondentů zdůrazňuje, že zprávy vytvořené lidmi jsou považovány za důvěryhodnější než zprávy vytvořené umělou inteligencí. Důvěra ve zprávy hraje významnou roli, 66 % konzumuje zprávy online alespoň jednou týdně, přičemž sociální sítě jsou preferovaným zdrojem pro 33 % respondentů.

V této souvislosti je také vidět, že 57 % dotázaných považuje TikTok za zvláště nebezpečný pro šíření falešných zpráv. Není tedy divu, že mnoho lidí má k obsahu generovanému umělou inteligencí zdravou skepsi. Celkově se 54 % uživatelů cítí při používání takových formátů zpráv nepohodlně, zvláště když jsou plně automatizované. Zdá se, že je zde vyžadována interakce mezi technologií a lidským úsudkem.

Psychologické aspekty vyhýbání se zprávám

Zjištění Reuters institut a výzkumná služba ARD ukazují, že vyhýbání se zprávám je často ochrannou strategií proti psychickému stresu. Neustálá konfrontace s negativními zprávami může vést ke zvýšenému stresu, a proto se mnoho lidí vědomě distancuje. Paradoxně stažení ze světa zpráv často podporuje větší zapojení občanské společnosti, jak naznačuje výzkum.

Zejména lidé, kteří se vyhýbají zprávám, jsou více otevřeni fenoménu dezinformací. Negativní zprávy mohou narušit vnímání a vést k horšímu hodnocení informací. To často zvyšuje ochotu využívat osobní kontakty jako zdroj informací k poskytnutí emocionální úlevy.

V posledních letech se mediální spektrum výrazně rozšířilo a vstřebávání zpráv je ještě obtížnější. Tento vývoj ukazuje, jak důležité je aktivně kontrolovat vlastní spotřebu zpráv – zvláště v dobách krize, kdy se může zvýšit informační přetížení a negativní zprávy.

Výsledky jsou v souladu se zjištěními ARD, podle kterého se řada lidí v době krize novinkám vědomě vyhýbá. Ve světě, kde často dominují negativní zprávy, je přístup upřednostňování vlastního blaha jistě pochopitelný. Jak se budou tyto trendy vyvíjet v následujících letech, se teprve uvidí.