Hamburkské věznice jsou opět plné: začal trest pro chudé platící!

Hamburkské věznice jsou opět plné: začal trest pro chudé platící!

V Hamburku od začátku června opět platí nařízení, které má pro některé občany důsledky i za zdmi věznice. Každý, kdo nebude moci zaplatit pokuty, se bude muset vrátit do vězení. Tato opatření jsou reakcí na předchozí půlroční pauzu, během níž ministerstvo spravedlnosti pozastavilo výkon náhradních trestů odnětí svobody z důvodu přeplněnosti věznic. taz uvádí, že 517 odsouzených nebylo původně vzato do vazby, zatímco poprava 27 dalších byla přerušena. V rámci tohoto nařízení byl dotčeným osobám poskytnut odklad.

Po uplynutí lhůt státní zastupitelství postupně obnoví tyto náhradní tresty odnětí svobody. Věznice v rámci reformy vytvořily i možnost kompenzace trestů formou veřejně prospěšných prací.

Sociální aspekty náhradního trestu odnětí svobody

K tomuto nařízení se však ozývají i kritické hlasy. Kritici poukazují na to, že praxe alternativního zadržování zvyšuje sociální nerovnosti a zvláště postihuje lidi v nejistých životních situacích. Uvěznění často nevede k rehabilitaci, ale spíše podporuje vyloučení a stigmatizaci postižených. KripoZ zdůrazňuje, že základní problém – trestání chudoby – stále existuje. Revize zákona o sankcích by mohla vést k renesanci sociální odpovědnosti, ale existuje kritika, že tato reforma nestačí ke skutečnému řešení strukturálních problémů chudoby.

Navíc mnozí z postižených náhradními tresty odnětí svobody pocházejí ze sociálně slabých skupin a často se potýkají s psychickými či zdravotními problémy. Šance, že represivní opatření pozitivně ovlivní finančně slabé osoby a jejich chování, je poměrně malá.

Reformy trestního soudnictví

Za problémem jsou také komplexnější reformy německého sankčního zákona, které spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil za „historické“. Federální vláda přijala opatření k revizi zákona o trestních sankcích, která vstoupila v platnost 1. října 2023. Ta mimo jiné stanoví, že přepočítací koeficient z peněžitého trestu na trest odnětí svobody se sníží na polovinu, což znamená, že někdo bude muset jít do vězení jen na polovinu dnů, pokud nebude moci platit pokuty nebo nebude vykonávat obecně prospěšné práce.

Reforma zohledňuje cíl snížit počet skutečně vykonávaných náhradních trestů odnětí svobody. Důraz je kladen také na podporu prostřednictvím sociální práce a včasné informování o vyhýbání se uvěznění. Zda tyto změny skutečně povedou k citelnému snížení zátěže přetížených věznic, se však teprve uvidí.

Souhrnně lze říci, že nařízení v Hamburku a komplexní reformy sankčního práva spouštějí důležité diskuse. Zůstává však otázkou, zda reformy skutečně představují zlepšení pro sociálně slabé v užším slova smyslu. Město a jeho občané stojí před výzvou najít odpovědný a efektivní způsob, jak se s tak složitými problémy vypořádat.